Domů - Služby - Svařování pod vodou

 

Svařování pod vodou

 

 

  Svařování pod vodou se provádí podobně, jako běžné svařování obalenou elektrodou. Zpravidla se svařují ocelové součásti vodních děl, tedy běžné uhlíkové oceli. Jedná se o opravy porouchaných zařízení umístěných pod vodou, např. na přehradách, jezech apod.

  Na svařovaný materiál je potřeba přivést zemnící vodič. Svářeč pak používá speciální obalené elektrody pro svařování pod vodou v průměrech např. 3,2 mm; 4,0 mm nebo 4,8 mm. Zpravidla se jedná o kyselé obalené elektrody. Jeden z velkých světových výrobců těchto obalených elektrod je americká společnost BROCO.

  Nejdříve musí svařovací technolog stanovit technologický postup svařování. Pak následně vybere vhodný typ obalené elektrody. Před zahájením samotného svařování je nutné svařovaný materiál očistit vysokotlakým vodním paprskem od nárůstků a sedimentů. Pak se povrch materiálu obrousí nebo vyčistí, např. vzduchovým otloukačem. Základní materiál musí být před svařováním stříbřitě lesklý bez jakýchkoliv stop koroze.

  Na suchu jsou podmínky svařování uhlíkových ocelí známé. Ovšem pod vodou se svařovaný materiál prudce ochlazuje. V případě prokalitelného základního materiálu může být provedený svar na první pohled perfektní. Ale spoj pak může prasknout těsně vedle provedeného svaru. Právě tyto problémy zřejmě před několika lety způsobily potopení ropné plošiny v Severním moři.

  Druhým problémem je také pracovní hloubka. V malých hloubkách je svařování až na průhlednost vody bez problémů. Ve větších hloubkách dochází k prosycení svarového kovu plyny, svar se tak stává křehký. Např. ve stometrové hloubce prakticky nelze provést kvalitní svar. Když si kupříkladu ropné společnosti objednají opravu potrubí, které praskne pod vodou, svařování se provádí v suchém prostředí v tzv. „habitatech“. Potrubí se obalí jakýmsi domkem, ze kterého se pak vytlačí voda. Hyperbarický svar se pak provede v suchu. Jen pro zajímavost, jeden takový svar na potrubí o průměru cca 500 mm pak stojí okolo 1 mil. amerických dolarů. Přesto je svařování pod vodou často jedinou možností provedení opravy. Náročnost svařování pod vodou spočívá také v tom, že se v místě podvodního svařování tvoří velké množství bublin, které omezují pohled svářeče do svaru. Teplota svařovacího oblouku se pohybuje kolem 5 000 °C. Vzniká vodní pára, voda se rozkládá na vodík a kyslík, které občas před svářečem explodují a zní jako malé detonace. Záleží jen na zkušenosti a citu svářeče, aby dokázal v tomto prostředí vytvořit kvalitní svar. V České republice je jen přibližně 10 lidí, kteří mají oprávnění pro svařování pod vodou.

 

Celý článek nejdete Zde
TOPlist